Divoká jizda

Ve stáji spílají hladoví koni
Kdy jeli naposled, je to snad loni
Jak divé šelmy se na jízdu těší
Vzpomínky v kopytech už zase hřeší

Osedlám všechny a otáčím klíčem
Má noha na plyn je tlačena chtíčem
Burácí hlas jejich za mými zády
V tom koně vyběhnou, nevidí hlady

Jsem pánem silnic, já vždycky jsem byl
Proč jezdit mám pomalu - to trvá dýl
Rychlost jsem já můj život se kmitá
Mám rád když kolem se krajina zmítá

Od kopyt jiskry a kouřový závoj
Ze stáje vystřelí smrtící náboj
Pištící kulisa na asfaltu stopy
Z kočáru střela ostrá jak kopí

Mám náskok před časem vyhraju všechno
Hlas koní burácí, je dunivé techno
Srdce mi buší snad vyskočí z těla
Krev z koňských žilách je proklatě vřelá

Jedu moc rychle fakt cítím se krásně

Najednou světlo, je blízko, v tom zhasne

Aleje stromů jsou zelené čáry

Z mé stáje nic, jen kusy a cáry

Jsem bělavý paprsek co stoupá vzhůru
Proč hučí mi hlava jak ve včelím úlu?
Vydám se cestou co vede do nebe
Cítím jen chlad a všude mě zebe

Teď jel bych pomalu, slibuji všem
Prožil bych život jak lenivý sen
Koně bych nekrmil, možná jen trošku
Rád bych měl starou a pomalou drožku

délka:

stáhnout